Mistr černobílé elegance - Peter Lindbergh
Ve světě módy, který je často definován leskem, umělostí a neustálou honbou za nedosažitelnou dokonalostí, působil Peter Lindbergh jako zjevení. Německý fotograf, který v září 2019 navždy odložil svůj fotoaparát, po sobě zanechal dílo, které změnilo způsob, jakým vnímáme krásu. Lindbergh nebyl jen fotografem modelek; byl lovcem duší, který skrze objektiv hledal pravdu ukrytou pod vrstvami make-upu.
Od průmyslového Duisburgu k umění
Peter Lindbergh se narodil jako Peter Brodbeck v roce 1944 v polském městě Lešno (tehdy Lissa, součást Německé říše). Jeho dětství však formovalo zcela jiné prostředí. Vyrůstal v západoněmeckém Duisburgu, v srdci průmyslového Porúří. Právě zde, mezi kouřícími komíny továren, ocelárnami a šedivou oblohou, se začala formovat jeho estetika.
Lindbergh později vzpomínal, že jeho vnímání krásy nebylo ovlivněno idylickou přírodou, ale surovostí industriální krajiny. Tento vliv je v jeho díle jasně patrný – jeho fotografie často využívají jako pozadí strohé, betonové struktury, lešení nebo prázdné pláže, které kontrastují s křehkostí lidské tváře.
Původně netoužil být fotografem. Jeho první láskou bylo malířství. Fascinován Vincentem van Goghem se vydal stopem do Arles, aby chodil po stopách svého idolu. Teprve po studiích na umělecké škole v Krefeldu a přestěhování do Düsseldorfu objevil fotografii. V roce 1978 se přestěhoval do Paříže, a tehdy začala jeho cesta na vrchol světové módy.
Zrození éry supermodelek
Pokud existuje jeden moment, který definuje Lindberghovu kariéru a zároveň celou dekádu 90. let, je to obálka britského Vogue z ledna 1990. Na jedné černobílé fotografii se objevilo pět dívek: Naomi Campbell, Linda Evangelista, Tatjana Patitz, Christy Turlington a Cindy Crawford.
V té době vládla módě přehnaná stylizace, velké účesy a tuny make-upu. Lindbergh udělal pravý opak. Oblékl dívky do jednoduchých džínů, nechal jim přirozené vlasy a zachytil je v momentě smíchu a uvolnění. Tímto snímkem nejenže definoval pojem "supermodelka", ale také osvobodil ženy od diktátu umělé dokonalosti. Z modelek se staly osobnosti se jmény a příběhy, nikoliv jen věšáky na šaty.
Filozofie pravdy: Boj proti retuši
Lindbergh byl známý svým odporem k digitální retuši. V době, kdy se Photoshop stal standardním nástrojem pro vyhlazování vrásek a zeštíhlování těl, Lindbergh bojoval za právo na přirozenost.
"Povinností fotografů dneška je osvobodit ženy, a vlastně každého, od teroru mládí a dokonalosti," prohlásil slavně.
Věřil, že krása spočívá v charakteru, ve zkušenostech vepsaných do tváře a v emocích. Jeho portréty hereček jako Julianne Moore, Kate Winslet nebo Helen Mirren pro kalendář Pirelli (který fotil jako jediný fotograf třikrát) jsou oslavou zralosti a autenticity. Na jeho snímcích vidíte póry, vrásky od smíchu i pihy. Vidíte člověka, ne plastovou figurínu.
Černobílá magie
Ačkoliv Lindbergh fotil i barevně, jeho jméno bude navždy spojeno s černobílou fotografií. Proč dával přednost absenci barev? Tvrdil, že barva často odvádí pozornost od podstaty. Černobílá fotografie podle něj proniká hlouběji pod kůži, je intimnější a upřímnější.
Jeho styl byl silně ovlivněn německou kinematografií 20. let (například filmy Fritze Langa) a také street fotografií. Lindberghovy snímky často vypadají jako zastavené záběry z filmu. Mají v sobě narativ, tajemství a melancholii. Modelky na jeho fotkách často nehledí do objektivu svůdně, ale spíše zamyšleně, někdy až s existenciálním nádechem.
Odkaz, který přetrvává
Peter Lindbergh zemřel 3. září 2019 ve věku 74 let. Jeho odchod zasáhl celý módní svět, ale jeho vliv je cítit dodnes. V době, kdy sociální sítě a filtry deformují realitu více než kdy jindy, působí Lindberghovo dílo jako kotva, která nás vrací zpátky k lidskosti.
Jeho fotografie nám připomínají, že dokonalost je nudná a že skutečná krása vyžaduje odvahu být sám sebou. Lindbergh nebyl jen mistrem světla a stínu; byl humanistou s fotoaparátem v ruce, který dokázal v módním průmyslu najít a zachytit to nejvzácnější – duši.
